Oblíbené blogy:
Madame Luc - obrovský talent se srdcem na správném místě.

Dem
(neaktivní, ale rozhodně doporučuji si přečíst její povídky, protože jsou naprosto luxusní)
http://work-of-art.blog.cz/


Lexi a Cookies (momentálně neaktivní)
http://mes-histoires.blog.cz/


Díl první

20. října 2014 v 23:21 | Luc |  No happy ending(s)
Jelikož to tu dlouho nebylo, doporučuju si ještě jednou přečíst Prológ k téhle povídce, ať jste v obraze;):D ale je to na vás.
---> Prológ zde <-----


Uběhl týden a byl čas přesunout se zase někam jinam.
Milovala to. Žádná cestovní kancelář, žádné organizované zájezdy, jen ona a její kufr.
Vydala se směrem k jihu ostrova.
"Kde je tady nejbližší hotel?" spustila španělsky, když taxík zastavil. Tohle byla jedna z mála frází, které uměla.
"Tady žádný hotel nenajdete, jenom támhle ty domky jsou občas k pronajmutí." Usmál se na ní.
Zaplatila a vydala se směrem k pláži. Sedla si na odlehlejší část a dívala se, jestli náhodou nezahlédne nějakou ceduli nebo leták. Už se smiřovala s tím, že dnes přespí pod širákem, když k ní přiletěl papír. Byla to reklama na ubytování v jednou z těch domků. Zvedla se a vydala se po písku až na konec pláže tam, kde začínaly být vidět skály. Otočila se a spatřila ten dům z letáku.
Váhavě vystoupala po třech schodech a zaťukala na dveře. Nikdo se neozýval a tak opatrně otevřela a vstoupila.
"Hola?" odmlčela se. "Je tady někdo?"
"Co tady chcete? Tohle je soukromý pozemek!" zakřičel na ni.
Otočila se. "Promiňte, našla jsem tenhle leták a…" zmlkla, když se na něj podívala. To je on! Ten z toho letiště…
------------------------------------------------------------------------------------------------
Vracel se pomalu k domu se surfem v ruce. Dveře byly dokořán a tak se rozběhnul, aby zastavil případné zloděje.
Zíral na ni s pusou dokořán. Kde se tady vzala?!
"Je to místo volné?" zeptala se po chvíli ustavičného ticha.
Přikývl. "Je to jeden menší pokoj, cena po domluvě. Kuchyně, koupelna a obývák jsou společné. Jídlo si platíte sama, žádné snídaně, obědy ani večeře, jen nocleh." spustil automaticky a vedl jí po schodech nahoru k pokoji. "Tady je koupelna." Ukázal na světle hnědé dveře. "A tady ten pokoj." Otevřel a ustoupil, aby se mohla podívat.
"Beru to." Kývla hlavou a usmála se.
"Na jak dlouho byste tady chtěla zůstat?"
"Týden. Platím hotově."
"Dobře." Přikývnul. "Dole je obývák, jak jste si mohla všimnout a kuchyně je hned za ním. Pak je tam moje pracovna a na konci téhle chodby moje ložnice. Ani do jedné z těch 2 místností prosím nevstupujte, jen kdybyste něco potřebovala. Přes den tady moc nebývám, ale na lednici je mé číslo, pro případ, že by se něco stalo." chrlil ze sebe a pohled měl zapíchnutý do země.
"Dobře, díky." Znova se usmála. "Já jsem Lucy." Napřáhla k němu ruku.
"Marco." Váhavě jí ruku stisknul a odešel.
"Tohle bude ještě zajímavý týden." povzdechnul si a opět začal vzpomínat na onu osudnou jízdu.
  • Hope you like it guys, Luc,
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 adie adie | 23. října 2014 v 18:54 | Reagovat

Nenakopala bych tě, vždy% mě znáš :).. Ale moc se těším na ty akčnější části. Už se začínáš rozjíždět, jen tak dál... :)

2 Adie Adie | 4. listopadu 2014 v 19:25 | Reagovat

I need it :P Like.. next part of this amazing story of course :D

3 Mary B Mary B | 12. května 2016 v 16:44 | Reagovat

....už se to rozjíždí :), těším se na další část tohoto  příběhu.Luci,nesmíš přestat psát!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama