Oblíbené blogy:
Madame Luc - obrovský talent se srdcem na správném místě.

Dem
(neaktivní, ale rozhodně doporučuji si přečíst její povídky, protože jsou naprosto luxusní)
http://work-of-art.blog.cz/


Lexi a Cookies (momentálně neaktivní)
http://mes-histoires.blog.cz/


V nemocničním ústavu

18. června 2016 v 8:14 | Luc |  Deníček aneb můj (ne)obyčejně obyčejný život
Tak si tak ležím na nemocničním lůžku. Musím podotknout, že fakt není pohodlné a hlavně je na mě příliš krátké, takže si co chvíli objíjím nohy. Vedle mě leží postarší paní, spí a vydává při tom fakt divné a nadlidské zvuky.

Nejhorší to bylo v noci. Nemohla jsem usnout a ticho bylo přerušováno jen všelijakým pípáním, prapodivnými zvuky vycházejících z mé spoluležící. A do tmy co chvíli blikalo červené světýlko. O půl jedné ráno jsem to vzdala a vzala do uší sluchátka. Dívala jsem se z toho velkého okna, co tu máme. Nic jiného mi nezbývalo.
V břiše mi kručelo, protože za celý ten včerejší šílený den jsem měla pouze 3 sousta oběda a tak jsem zcela chycena zoufalstvím přemýšlela, zda-li mám dříve sníst sebe nebo tu nebohou ženu.

Naštěstí aspoň za tím oknem je celkem hezká scenérie. Dva tenké stromky. Pravděpodobně borovice. A za nima jakýsi kopec. Pravda, za dne to vypadá celkem nudně, ale jakmile se aspoň trochu setmí, ten obraz nabývá zcela nových rozměrů. Chtěla jsem vám to vyfotit a dát to sem, abyste měli aspoň představu, ale bohužel můj mobil to ve tmě nezaostřil. Každopádně jak jsem se tak střídavě dívala z okna, kde to chvílema vypadalo, že odtama něco vyskočí, a na dveře, na kterých je číslo pokoje... Začala jsem uvažovat nad čísly, které mě provází životem. No, spíše jsem začala uvažovat nad jedním článkem Madame Luc a postupně došla až k tomuhle.

Čísla 13 a 23.
Nevím proč jsem vždy zbožňovala číslo 13. Asi proto, že většina lidí tomuto číslu dává význam neštěstí, smůly a zlých věcí. U mě to vždy bylo přesně naopak. V pátky třináctého se mi většinou ve všem nejvíce dařilo a cokoli dalšího spojené s tímto pro mě vždy bylo symbolem úspěchu, radosti, štěstí.
Naopak číslo 23 pro mě vždy symbolizovalo nějaké neštěstí, neúspěch. Číslo 23 mě také neustále pronásleduje na hodinách. Není snad dne, kdy bych se nepodívala na hodiny přesně ve 23:23. Je to svým způsobem strašně zvláštní.

Logicky z toho vyplývá, že bych se právě teď měla nacházet na pokoji číslo 23. A tady přichází další ironie života. Jsem totiž na pokoji číslo 13. Náhoda? Nemyslím si. Tak doufám, že ani v tomto okamžiku mě moje milovaná třináctka nezklame a přinese mi štěstí.

Luc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Łucie. Łucie. | Web | 18. června 2016 v 8:53 | Reagovat

Tyhle pocity znám. Nedávno jsem byla v nemocnici a holčina, co byla na pokoji se mnou, šíleně chrápala. Hrozně mi to lezlo na nervy :-D .

To s tou krátkou postelí mi taky není cizí. Ale já si vždy nějak lehnu a pohodlné to je. Možná je to o zvyku, jelikož jsem v nemocnici skoro více, než doma.

2 Luc Luc | Web | 18. června 2016 v 9:10 | Reagovat

[1]: Pravda, asi to bude o zvyku :D

3 B.Mary B.Mary | 18. června 2016 v 17:35 | Reagovat

Luci,jak vidím ta první noc nic moc ale aspoň večer tvoje fantazie pracuje na plné obrátky.K večeru bývá krásná obloha a mráčky tvoří pěknou scenerii ,tak zkus je vyfotit i zde využij svojí fantazii ;-)

4 Madame Luc Madame Luc | Web | 19. června 2016 v 0:14 | Reagovat

Myslím si, že to pravděpodobně znamená, že se něco v tvém životě zlepší, když je třináctka tvoje šťastné číslo.

Noční přemýšlení je asi to nejsurovější, ale nejproduktivnější, páč v noci z nás vylézají vnitřní strašidla a hrají si s námi.

Opravdu vím, jak se cítíš, když musíš sdílet pokoj s někým hlučným. Musel jsem sdílet pokoj se sedmi lidmi, a všichni neuvěřitelně chrápali. Bylo to jako apokalypsa a zachránily mě jenom prášky na spaní.

Doufám, že bude všechno brzo v pořádku. Držím ti palce <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama